Gírová - Zimní výšlap

Zasněžená Gírová

Chata Gírová Momentálně je pravá zima. Venku je plno sněhu a teplota hluboko pod bodem mrazu. Využívám toho a rozhoduji se pro zimní výšlap na Gírovou. Pokud bude dobrá viditelnost, uvidíme Fatru nebo dokonce i Tatry.

Manželce se z vyhřátého hnízda sice moc nechce, ale sama doma také nechce zůstat, protože dcery jsou u babičky. Ráno jsme si přispali a tak vyjíždíme z Vendryně vlakem až v 10:38, ale to nevadí, protože máme dostatek času a možná se zvedne i mlha, která je v Třinci.
Z nádraží v Mostech stoupáme kolem sjezdovky obsypané lyžaři. Začátek je vždy nejtěžší, až se rozšlapeme, bude to lepší.Jdeme lesem.Je tu ticho a klid, ani vítr tu nefouká. Vůbec si nepřipouštíme , že je – 11°C. Krásně zasněženým okolím přicházíme na chatu Studeničné. Už z dálky je slyšet hlasitá hudba z repráků pověšených na chatě. Připomnělo mi to jednu starší českou pohádku o princezně,která zachránila Honzu z pekla. O pomoc přitom žádala u čarodějnice,která bydlela v horách na samotě a měla puštěný tranzistorák na plné pecky. Přitom zpívala : „Moudrá kniha povídá, že to koště lítá…“ Prostě to do lesa nějak nepatří! Chata byla plná běžkařů, tak si dáváme razítko do Šlapáčku a pokračujeme dále.

Jsme na volné pláni a vítr fouká a zalézá nám pod kůži. Ani nejdeme po červené, protože chodník je zavátý. Pokračujeme po rolbě upraveném chodníku pro běžky. Jasně, že nejdeme po stopě, ale vedle ní! Je chladno. Rychle do lesa. Mrazivá mlha se trochu rozpustila,dokonce občas vysvitne sluníčko, ale viditelnost je mizivá. Na chatě Gírová si chceme dát polévku, ale není kam sednout. Je plně obsazeno běžkaři! Scházíme tedy zpátky do Mostů, abychom pojedli v motorestu „U Ščura“.
Vedle sjezdovky v lese stačí mojí ženušku ještě srazit do hluboké závěje lyžařka. Kde tu jezdí mezi stromy po turistickém chodníku!? Nakopat do prdele! Ještě že se Erči nic nestalo! Takže se nakonec zimní výšlap vydařil a již doma u kávy si prohlížíme foto ze zimní Gírové.