Na kolech za českými pivy!
Letos jsme se poprvé rozhodli pro cyklodovolenou v Čechách. Původně jsme měli jet na Moravskou vinařskou stezku, ale jižní Morava je částečně pod vodou z letošního sněhového tání a k tomu všemu se tam rozmnožili komáři.
Rozhodli jsme se pro Čechy a místo vína budeme negustovat pívo!
Přesun z Třince do České Třebové vyřešily České dráhy. Až v místě budeme využívat naše kola.
Veškeré vlakové spoje má na starosti Rumek. Jede s námi dvěma. Určitě to tak bude lepší a zábavnější.
Pomocí i-netu zajišťuji ještě rychle penzion a můžeme vyrazit.
Sobota: Po rychlém přemístění kol z vlaku do vlaku v Přerově projíždíme několika tunely z Moravy do Čech a na kola nasedáme v České Třebové a za mírného deště stoupáme do prvního ostrého kopce. Pokračujeme po jakési náhorní plošině. Občas vysvitne slunce a krajina je celá žlutá. Okolní pole a lány jsou osety řepkou a ta zrovna kvete.
Jen občas projedeme vesničkou s několika domky, ale jinak samé kopečky a pole. Jen občas nás mine nějaké auto.
Zhruba po hodince jízdy klesáme do údolí, ve kterém leží jedno z nejkrásnějších měst naší republiky - Litomyšl. Kdo by neznal rodiště našeho hudebního skladatele Bedřicha Smetany?!
Stojíme u plotu zámku a v tom k nám přistupuje starší pán, také cyklista a rád nám poví, kde se máme ve městě zastavit a jak poté pokračovat do Poličky. Dáváme tedy na jeho radu a prohlížíme si zámeckou zahradu i zámek s psaníčkovou výzdobou. Samozřejmě nesmíme zapomenout na náměstí. Po zmrzlině si jdeme udělat ještě několik snímků do Klášterních zahrad.
Určitě bychom potřebovali vice času na prohlídku Litomyšle, ale musíme pokračovat dále.
Opět musíme vystoupat do určité nadmořské výšky a pak mírným stoupáním pokračujeme na kolech do místa našeho ubytování, do Poličky.
Cesta uběhla docela rychle a po 40 ujetých km parkujeme v našem penziónu a rychle doplňujeme tekutiny.Zahajujeme plnit jeden z naších cílů - koštování místních piv. Zahajujeme pivem z Měšťanského pivovaru - Poličkou.
Po ubytování si dáváme sprchu a ještě si kupujeme proviant na zítřejší snídani.
V penzionu je restaurace, tak tu večeříme. Zahrajeme si karty a za pořádného slejváku usínáme.
Je neděle. Na dnešní den jsem naplánoval výlet do Hlinska. Tam bychom se měli podívat na zachovalou část města s původní lidovou architekturou zvanou Betlém. Trasa na kole by měla být asi 75 km dlouhá.
Po snídani nasedáme na kola a pod zcela černými mraky, které se téměř dotýkaly střech okolních domků jedeme na místní nádraží zjistit možnosti přesunu na kolech i vlakem dohromady. Máme totiž obavu, že ta voda z mraků za chvíli spadne dolů. Kdyby bylo teplo, tak by to nevadilo, ale 12°C mokrému cyklistovi na zdraví určitě nepřidá. Rozhoduje obsluha motoráčku: "Kola vám vezmeme jedině tehdy, pokud nebude nutné vzít kočárek do zavazadlového prostoru."
Betlém chceme vidět, proto necháme kola v úschovně na nádraží a již převlečení do civilu nasedáme do vlaku. Samozřejmě nastupuje i maminka s kočárkem!
Ve vlaku je narváno. Z Poličky jedou rockeři z Rockkoupání. Jsou po nočním lijáku zablácení od hlavy až po paty. Je to maras!
Sledujeme okolí a říkáme si, že jsme nejspíš udělali dobře s tím vlakem. Venku už totiž prší!
Ve Žďárci u Skutče přesedáme a téměř hodinu čekáme na přípoj do Hlinska. Jsme na nádraží a sedíme na lavičce. Nic tu není ani hospoda. Díra neskutečná! Rumek toho využívá a fotí si v klidu odstavenou mašinku a nějaké drážní stroje. Jemu to nevadí. Focení mašinek je jeho hobby.
Konečně jsme v Hlinsku. Vycházíme z nádraží a přichází průtrž mračen. Jsme mokří až na nitku během chvilky. Sušíme se v místní hospodě při pivě Rychtář(12°). Hospodská nám pouští plynová kamna. Hodná paní! Zase si říkáme, ještě , že jsme ta kola nebrali.
Vychází sluníčko. Jdeme. V Betlémě je krásně. Domečky se zase líbí mně. Je jich tu asi 15 a některé jsou pořád obydlené.
Procházíme se tu a fotíme. Prohlídku tohoto múzea ve městě vřele doporučuji.
Máme hlad. Je odpoledne. Navštěvujeme na náměstí (také stojí za prohlídku, zvláště radnice) restauraci Rychtář a objednáváme si oběd. Také musíme vyzkoušet pivo z místního pivovaru a tak si necháme načepovat Speciál, který má volume 15°. Je skvělé! Tak fajné pivo jsem už dlouho nepil! Venku zase leje, tak si dávám další.
Musíme jít na vlak. Moc se mi nechce. Pívo je super. Ještě pár kostrbatých snímků náměstí a s těžkými nohami nasedáme do rychlíku Šinkanzen v podání českého motoráčku. Poskakujeme po šínách do Poličky s mezipřistáním ve Žďárci.
Cestou ze mě pivo vyprchalo a v Poličce jsem už zase s ostatními jezdil na kole. Prohlížíme si náměstí a zachovalé opevnění města. Shodujeme se na noční prohlídce městečka. Po večeři se tu vracíme a prohlížíme si opravdu nádherné historické centrum Poličky.
Pondělí:: Celou noc zase lilo. Teplota je asi 10°C. Kosa jak cyp! Dnešní den navštívíme přírodní perlu tohot kraje - Toulavcovy a Městské maštale - obdobu Adršpachu, ale v menším podání. Také dnes se tam chceme dostat na kolech.
Hned ráno si ještě kupujeme prohlídku městských hradeb v Poličce a s průvodkyní si prohlížíme jednu z 18 bašt a procházíme se po části hradeb. Získáváme informace o vzniku a historii města. Také se dovídáme o tom, že hradby jsou nejzachovalejší ve střední Evropě!
Po exkurzi vyrážíme na kolech přes Kamenec a Borovou po cyklostezce č 4022 na SV.Kateřinu(místo s výhledy do okolí), kde přejíždíme na stezku č.4021 a lesními(stará asfaltka) cestičkami postupně klesáme do Budislalvi, kde po domluvě se starostou ustájíme naše oře přímo na obecním úřadě a do skal vcházíme na zhruba 7 km trasu pěšky. Jsou tu i cyklostezky, ale spíše pro horáky, ale určitě byste na nich neviděli vše. Ke skalám je třeba se i občas drápat lesem do ostrých kopečků. Doporučuji raději na kola zapomenout. Od léta bude na obecním úřadě v Budislavi fungovat úschovna kol, takže nebude žáden problém.
Co se týká samotných Maštalí, tak to musíte vidět! Jdete lesem a nic! Sestoupíte však do nějaké průrvy v zemi a rázem jste v pekle! Všude kolem vás jsou skály! Fascinující! Najednou se před našíma očima objevuje Kostelíček, Kolumbovo vejce. Panský stůl, Pancéřová loď, Velryba a mnoho dalších skalních útvarů. Odpočinout si můžete u studánek, kde jsou i dřevěné lavičky se stoly.
Maštale na mě zapůsobily a jsem rád, že jsem tuto přírodní zajímavost navštívil. I Erči a Rumkovi se tu moc líbí.
Cestou k naším Bajk-ořům nás opět chytil déšť, dokonce i s kroupami.
Do Poličky se vracíme jinudy, protože původní cyklostezka je vhodná ve směru z Poličky do Budislavi pro její sklon ( až do SV.Kateřiny - 7km byste museli šlapat do ostrého stoupání).
Sice šlapeme v krajině (typické Vysočanské) na horu a dolů, ale převýšení nejsou tolik citelná. Občas přejde mírná přeháňka, ale pláštěnky nenasazujeme. Opět jedem liduprázdnou krajinou, jen občas nějaký kravín či menší vesnička, ani autobusové zastávky tu nejsou. Krajina vhodná pro rozjímání. Nenáročná na stálé sledování, ale naopak - uklidňující. Jenom by muselo být tepleji. Cítím se prochlazen a to mám vcelku slušný cyklooděv. Docela jsem i rád, když si po 36 km na kole a 7 km ve skalách dávám horkou sprchu. Dnešní zajímavý den končíme ve stylové hospůdce pod hradbami v ulici Na Bídě, v restauraci "Šenk Nožíře Dobroty", kde si opravdu pochutnáváme na dobrotách a zapíjíme je zase různými pivy (Kelt, Staropramen i belgické Stella Artois).
Úterý: Dnešní den je určen návratu domů. Pokud bude hezky, pojedeme stejnou cestou do České Třebové přes Litomyšl jako v sobotu. Při špatném počasí vyrazíme opačným směrem na Svitavy, odkud se budeme s několika přestupy vracet domů již vlakem.
Zase celou noc lilo! Západní a jižní Čechy jsou zase pod vodou! To je počasí, že by ani psa nevyhnal. Venku je 6°C a těžké mraky nevěstí nic dobrého. Je rozhodnuto. Jedeme po hlavní silnici do Svitav.
Cesta ubíhá klidně, neprší. I sklon máme dobrý, kdybychom jeli opačně, pěkně bychom se nadřeli ve dvou 12% stoupáních. Za to my jedeme prudce dolů a zimou nám drkotají zuby o zuby.
Na nádraží máme chvíli čas, tak si dáváme další značku českého piva - Braník a Rumek si zase fotí mašinky. Po nasednutí do vlaku se poctivě střídáme na WC. Pivo v tom chladu na ledviny působí fest!
V Třebové obědváme, ale dnešní menu se kuchaři vůbec nepovedlo, asi mu spadla slánka do kastrol. Raději nasedáme na rychlík z Chebu do Břeclavi a jedem do Přerova, kde budeme mít jen pár minut na přestup. S koly to bude zajímavé. Chytáme zpoždění. Naše Kysúca z Brna do Žiliny už bude fuč a osobák už také asi nestihneme.
V Přerově jsme ve stejnou chvíli jako zpožděná Kysúca, ale jsme na opačné straně nádraží a výpravčí pomalu zvedá plácačku k odjezdu.
Mezi lidmi kličkujeme na kolech, málem padáme do kolejiště. Je to o hubu! Před mašinou rychlíku projíždíme po kolejích a kolem výpravčího proletíme rychlostí blesku k zavazadlovému vagónu a zpožďujeme vlak o další minutku. Výpravčí si nasazuje čepici, kterou jsme mu naší rychlostí naklonili a začíná foukat do píšťalky. My kola do vlaku jenom házíme a s brašnami naskakujeme do již pomalu rozjíždějícího se vlaku.
Chytli jsme ho! Máme tedy pořádnou haluz. Na druhé zastávce si už dokonce sedáme do kupé a již v pohodě jedeme až do Třince.
V Třinci na kolech nás sice zase stihl déšť, ale nám už to nevadí. Jsme přeci doma!
Po sprše končíme naši dovolenou s Rumkem v pizzerii u posledního piva Velvet a hodnotíme naši dovolenou.
Ujeli jsme sice jenom 110 km, ale kvůli počasí to nešlo více. Neměli jsme žádnou nehodu či poruchu a navštívili jsme to, co jsme si naplánovali. Místa se nám líbila, takže jsme spokojeni. Dovolená se vydařila!
Foto:
1. Litomyšl a okolí
2. Hlinsko v Čechách a Betlém
3. Polička
4. Toulovcovy a Městské Maštale
5. Za českými pivy II
