Fotovýlet s několika fotografy do Pralesa Čerňavina
Zhruba před měsícem jsem se dohodl s mými kamarády z českotěšínského a třineckého fotoklubu, že by nebylo na škodu zajít si nafotit již skoro zimní prales v mlze a pod malou vrstvou sněhu. Slovo dalo slovo a já jsem vše připravil a dohodl se Správou chráněné krajinné oblasti Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm.
Ráno v neděli se scházíme ještě pod rouškou černé tmy a přijíždíme k chatě na Kozinci, kde si vysvětlujeme s ostatními fotografy další postup. Upozorňuji ostatní, hlavně holky, že se tu pohybují statní jeleni, medvěd i krvelační vlci. Proto se musíme držet pohromadě.
Vystupujeme lesem, který vrhá temné dlouhé stíny a v dálce nad rudým obzorem sledujeme vycházející slunce. Připravujeme si foťáky a posloucháme tajemné zvuky pralesa, které na nás působí velice deprimujícím dojmem.Až nám běhá mráz po zádech. Máme strach! Krčíme se se těsně jeden k druhému a zažíváme pocity, které měli pravěcí lidé v takových nehostinných krajích.Atmosféru umocňuje temná mlha, která se najednou zvedla z vlhkého podrostu pralesa. Nic nevidíme. Nad námi slyšíme zvuk nějakého dravce, asi pterodaktyla.Holky prý viděly za zády Tyranosaura Rexe.
Vytahujeme naše zbraně stativy a foťáky s blesky! To zažene hladové šelmy. Fotíme vše, co vidíme, myslíme si totiž , že všude kolem nás jsou nějaké příšery a vetřelci z jiných světů.
Bojujeme s nimi a daří se nám vyhrávat. Mlha je již pryč. Strach jsme zahnali a ostatní zvěř a nestvůry se začaly bát naší odvahy a rázem zdřevěněli! Najednou se ocitáme v pohádce. Všude kolem nás jsou samé sochy různých tvarů, pokřivených bolestí při umírání. Rozervané, zkřivené, pozohýbané do různých stran, roztažené své pařáty v jakési křeči. Na zemi kolem těchto kamenných výkřiků se listí v pozdním podzimu změnilo v moře rudé krve a my vítězně vztyčujeme svůj prapor na nejvyšším stativu a zapalujeme ohňostroj blesků.
S radostí v srdci a ohněm v očích opouštíme toto pralesní bojiště a zanecháváme ho v nedotčené podobě naším potomkům, aby si uvědomili krutý boj mezi člověkem a přírodou, kde v poslední době vítězí ten ukrutný člověk a vše živé pod jeho rukou zkamení či zdřevění!!!!
Tento článek vybočuje z charakteru Bajkoře, ale možná vám něco řekne či naznačí, možná vás uvede v jakési emoce, pod kterými jsem tyto fotky i článek pro vás vytvořil. K tomu všemu mi pomohla i hudba (Draconian - těžký a tajemný metal), kterou jsem při tomto sepisování poslouchal.
