Ostrý - Jarní kilometry

Jaro lálá k procházce do přírody

Holky jsou se Skauty v Dolní Lomné na Polaně. Já s Erikou máme dovolenou. Venku je hezky, svítí sluníčko, je bez mráčku a teplota 7°C. Místní autobusovou dopravou za 10 kaček přijíždíme do Tyry – Pily a v 8:50 zahajujeme výstup na Ostrý. Čeká nás „ostrý“ nástup a pak serpentíny, na kterých je pohyb o něco lepší. Erice to tak však vůbec nepřipadá. Má krizi hned od začátku. Jde po zadu, nemluví a všechno ji bolí. „Jestli to bude trvat pořád, tak díky pěkně za dnešní výlet!“, myslím si. V lese jsou pozůstatky sněhu z uplynulé dlouhé zimy. Je docela chladno. Podle zmrzlé půdy usuzuji, že je asi 0°C. Začíná foukat studený vítr. Když jdeme je dobře, ale jakmile zastavíme, je nám chladno. Čím jsme výše, tím přibývá sněhu. Je i na turistickém chodníku. Mezi stromy vidíme Javorový. Už jsme na hoře. Erice se ulevuje. Začíná mluvit. Okolí chaty je zalito slunečními paprsky. Borůvčí je částečně pod sněhovou přikrývkou. Je tu pěkně. Sledujeme blízké i vzdálené hory Beskyd. Máme hlad, ale přišli jsme včas. Je 10:15. i když chatu otvírají až v 11:00 s ochotou nás pustí dovnitř. Dáváme si vrcholové pivo a skvělou zeleňačku. Půl hodiny po nás do chaty dorazili další turisté, kteří s námi přijeli autobusem do Tyry. Že bychom tak rychle vystoupali na vrchol? Platíme a vydáváme se po nové stezce – zelené (cyklo) na Kozinec. V létě jsme po ní jeli na kole na horu a zdálo se nám to nekonečné, ale dnes nám to dolů jde pěkně rychle, i když Erči to zas připadá dlouhé. Z Kozince se skoro skutálíme zkratkou a už jsme na Rovné, ze které přes Kamionku, při bolestech v nohou, přicházíme domů.

Je 13:10. Máme skvělý čas a 17 km za sebou. Erča leží polomrtvá na gauči, ale sprcha, káva a trocha se…ji dodávají novou sílu.
Zahájení jarních kilometrů máme úspěšně za sebou. Příště už můžeme vyrazit i na kolech.