Polom - Opět na Severku

Severka

Už dlouho jsme nebyli na turistickém výšlapu. Využil jsem s Erikou pěkného počasí a toho, že holky byly u babičky. V sobotu 22.11. jsme brzo ráno vyrazili do Vendryně k vlaku jedoucího do Mostů u Jablunkova.

Hned při vystoupení z panťáku nás překvapila nízká oblačnost, která zahalila vrchol Gírové do oblak, kdežto opačná strana pohoří byla zalita sluncem. Během chvíle jsme se dostali do lesa, kde tolik nefoukalo.

Při postupu na horu neměla Erika se mnou chuť komunikovat, protože ji silný vítr odvál dobrou náladu. Šel jsem několik metrů před ní a fotil okolí. Na chatu Skalku jsem dorazil po hodině chůze z nádraží. Stačil jsem tu udělat několik fotek a dát si razítko do šlapáčku. Poté jsme už spolu s Erčou pokračovali na Severku, kde jsme si chtěli dát čaj s rumem, ale chata byla zavřena. V silném větru jsme si prohlédli slovenskou stranu zahalenou nízkou oblačností. Viděli jsme Malou Fatru, ale Tatry ne. Rychle jsme sestoupili na chatu Skalku, na které jsme si dali již zmíňovaný čaj a přitom jsme si prohlédli fotovýstavu Horolezeckého oddílu v Mostech u Jablunkova.

Jelikož jsme byli pozváni na oběd k babičce Věrce, rychle jsme seběhli ku vlaku a v 11:00 jsme už ujížděli v pantografu do Třince.

Udělali jsme si příjemnou dopolední procházku. Svítilo sluníčko, teplota byla asi 11°C (nahoře 6°C), ale foukal silný vítr, který zpočátku Erice dost vadil.

U babičky jsme si pochutnali na bramborovém salátě a krůtích řízcích. Takové ukončení výletů bych si nechal líbit častěji!