Gírová - Výšlap na Gírovou

Sáňkařská dráha a výšlap na Gírovou

Letošní prázdniny kvůli počasí byly dost špatné. Nedalo se chodit do přírody a tak jsme s holkami vlastně nikde nebyli.
Ale září se začalo tvářit jako ten pravý letní měsíc, tak jsem ho využil a zajeli jsme si do Mostů u Jablunkova, protože holky dostaly před prázdninami volné lístky na letní vozíkovou horskou dráhu, která láká turisty do Mostů od konce loňského roku.
Počasí nám opravdu přeje. Je slunečno a docela teplo. Na horské dráze jsme skoro první. Kupujeme si zbytek lístků pro nás dospělé (40,- Kč/osoba) a necháváme se vyvézt nahoru. Poté jedeme v dráze dost pomalu, protože nevíme, jak se na tom jezdí. Katka řve jako tur. Moc se bojí, ale příště to už bude určitě lepší.
Na spodní stanici dráhy se začíná tvořit řada na vozíky a my se můžeme už v klidu na turistickou červenou stezku a vystupujeme na Studeničné, kde je však svatba a proto uzavřená společnost. Provozní chaty mi však vychází vstříc a dává mi aspoň leukoplast na mé otlaky, které se mi vytvořili v již vyšlapaných botkách. Divný jev – ty otlaky!
V pohodě šlapeme ku chatě Gírové, kde je však nějaký závod dorostenců a hlavní organizátor soutěže řve do ampliónu jako posedlý. Máme smůlu! Jdeme za klidem do hor a tu je to horší než ve městě. Jdeme raději do restaurace na oběd a pivo. Po zaplacení vycházíme na vrchol Gírové. Venku už je naštěstí klid, závody skončily.
Na samotném vrcholu udělám pár snímků zatím, co se holky pohupují na houpačkách dole u chaty. Tady na hoře je klid a nádherný výhled do okolí, ale dnes je trochu opar a Malou Fatru jde vidět jen ztěžka.
Je čas na návrat do údolí Mostů u Jablunkova, odkud nás do Třince zaveze „Šichtový vlak do Werku“.

Musím říct, že se nám první víkend měsíce září vydařil a strávili jsme příjemné chvilky venku v přírodě, až na uřvaný amplión na Gírové.