Výstup na Lysou horu v době, kdy na ní ležely 2 metry sněhu
Je neděle, rýsuje se slunečný den a já společně s Hildou a Ondrou vyjíždíme ráno směr-Ostravice, abychom později zdolali královnu beskydských vrcholů. Na Lysou horu jsem už několikrát vystoupal ať už na kole, nebo pěšky, ale vždy v létě. Tento zimní výstup je můj první a docela se už těším.
Kolem deváté hodiny přijíždíme do Ostravice a hledáme místo kam zaparkovat, což se nám po chvíli daří. Bereme batohy s potřebným obsahem, jako termosku s vysokohorským čajem, svačinu a náhradní oblečení. Od nádraží v Ostravici, což je náš výchozí bod, jdeme v závěsu za skupinkou turistů, které zrovna přivezl vlak. Jdeme nejdříve po asfaltové silnici a po necelé půlhodině už stoupáme lesem po vyšlapané pěšině. Je poměrně chladno a tak se zahříváme horkým čajem.
Červená turistická značka nás vede údolím potoku Sepetný a asi po čtyřech kilometrech se nacházíme na rozcestí červené a modré, zvaném Butořanka. Za zmínku stojí skalní pískovcový útvar Horní Mazák, který se nachází asi tak 200 metrů napravo od červené turistické značky a je využíván k lezení. Jsme zhruba v polovině cesty k vrcholu. V některých místech je cesta zledovatělá, takže jdeme pomalu, abychom nepřišli k úrazu.
Ve vyšších polohách se u některých účastníků výpravy dostavují potíže s dýcháním, proto zpomalujeme tempo a doplňujeme tekutiny-horký čaj obohacený vitamínem "S".
Cestou na horu potkáváme spoustu turistů, dokonce i cyklistu vyzbrojeného kolem se speciálními plášti s ocelovými hroty, který šplhá do kopce jako kamzík i v místech, kde máme problém vylézt pěšky.
Ještě nám zbývá zdolat poslední úsek. Traverzujeme po úzké pěšině a po chvíli se ocitáme konečně na vrcholu. Počasí nemá chybu. Nabízejí se výhledy nejen na okolní beskydské kopce (Smrk, Ondřejník, Radhošť, atd.) ale i na Malou Fatru a Roháče. Přírodní scenérii, která se rozprostírá na všechny světové strany se snažím zachytit fotoaparátem. Pomocí stativu zkouším vytvořit i panoramatické snímky.
Po tři a půl hodinovém výstupu všem vyhládlo, takže jdeme prozkoumat, co nám nabídne místní bufet. Vcházíme do vnitř a až po chvíli jsou k mání tři volná místa. Je doslova narváno. Není se co divit-je neděle a ideální počasí. Po obědě ještě chvíli odpočíváme a poté, co si u vchodu otiskneme na účtenku razítko na památku, jdeme se ještě pokochat nevšedními výhledy. Doba mezitím pokročila a je čas myslet na zpáteční cestu.
Sestup do údolí už není tak náročný, jen musíme dávat pozor ne zledovatělá místa. Cesta zpátky nám trvá asi dvě hodiny.
S úlevou nasedáme na parkovišti do auta a odjíždíme domů. Počasí nám dneska vyšlo na jeničku a podobný výlet si určitě někdy zopakujeme.
Odkazy :
Lysá hora
