Jak nás hory pokořily!
Zpět na hlavní stránku
  Foto
 Autor: Pavel Zubek  Celkem km: 6  Datum:  28.2.2006

   Výstup na Ostrý a na Javorový nevyšel!

Zasněžená silnice na JavorovýVčera Poláci hlásili na dnešní den jasno. Po dlouhé době by se mohlo opět vyrazit na hory. Navrhuji Erči výstup na Ostrý z Tyry. Jsou to jenom 4 km a něco. Pod horami dlouho nesněžilo a sníh je zmrzlý – to by se mohlo jít dobře.
V 9:00 vystupujeme z autobusu v Tyře u pily a výhledy na zasněžený hřeben Ostrého, Kalužného a Javorového lákají fotit a rychle vyběhnout na horu. Sluníčko krásně svítí a teplota se pohybuje kolem – 5°C. Viditelnost je skvělá, určitě uvidíme Tatry. To se mi ještě z Ostrého nikdy nepodařilo.
Začínáme výstup. Začátek je vždy nejtěžší. Erča kráčí přede mnou asi o 30 metrů výše. Nemluví! Včera se totiž Hančin pes Eny vyčůrala do peřin a to ji pěkně naštvalo. K náladě ji nepřidává ani těžký výstup. Chodník neexistuje. Jde se špatně. Pod čerstvým sněhem je led. Klouže to. Po necelém 1 km stojíme v lese pod serpentinami a musíme se vrátit. Stezka není! Jsou tu různé stopy, ale skoro metr hluboké! Zdravý rozum velí vrátit se!
Na Ostrý se dnes nedostaneme. Přemlouvám již tak zdrcenou Erču k výstupu na Javorový po zásobovací silnici. Ta bude určitě protažena, vždyť chata na Javošku je přece plna turistů. Musí být zásobována.

Opět musíme po sestupu k říčce Tyrce stoupat. Jde se zase zle, ale silnice byla nedávno protažena, tak nám to tolik nevadí. Okolí je však nádherné, jako v pohádce. Cestou fotím sněhové bariéry, které jsou vyšší než my. Není divu. V lesích leží zhruba dvoumetrová vrstva sněhu!
Erča má dnešní den Kritický. Šlape přede mnou a míjí odbočku na Javorový. Ani se ji nedivím. Je totiž pod sněhem!!! Cesta není vyoraná! Ale je tu druhá, která je částečně bez sněhu. Stojí na ni traktory a lesák, který vytahuje dřevo pomocí provizorní lanovky.
Ptám se ho, kde tato cesta vede. Prý do Oldřichovic mimo Javorový, ale musíme se vrátit. Fréza cestu již dále nezprovoznila. Končí to tady u toho vytaženého dřeva. Dále leží na silnici více než po pás sněhu!
Po vyšlapaných 2 km do kopce se nedobrovolně vracíme zpět do Tyry k pile. Erča je natlakována jak Papiňák. Už jenom explodovat!
Na zpáteční cestě z ní už nedostanu ani slovo. Až na autobusové zastávce mi říká, v kolik jede autobus do Třince.

Dnes se mi za ty dlouhé roky turistiky po Beskydech stalo poprvé, kdy jsem musel s pokorou smeknout před sílou přírody a vrátit se zpět aniž bych dobyl vrcholu.
Doufám, že jsem udělal dobře a neohrozil tak naše životy a potažmo zdraví či životy horské služby, která by se nás vydala hledat.

I porážky patří k horám!


nahoru ▲

Počet přístupů: