Vrátna dolina - Extáze na Malé Fatře

Skvělé počasí nám způsobilo extázi na Malé Fatře

Chlapi z práce se domluvili na společné lyžovačce. Mělo se jet na Severku, ale po zjištění, že již funguje kabinková lanovka na Chleb ve Vrátne dolině, jsme se rozhodli pro návštěvu Malé Fatry.
Po ujištění se, že bude pěkné počasí, odjíždíme ve složení Hus, Hrabec, Straňák a já ve středu v 6:00 na Slovensko.

Cesta uběhla celkem v klidu, ale nás dráždí počasí! Je totiž mlha! I na parkovišti pod chatou Vrátna jsme zklamáni, hlavně já. Sluníčko nikde! Mraky se táhnou přímo po zemi. Kluci si kupují celodenní skipas a já lístek na lanovku. Hold budu muset fotit tu prokletou mlhu! Prostě mám smůlu na počasí ve Vrátne!
Lanovka docela rychle a pohodlně jede na horu. Prostě se to tu těm Slovákům podařilo! Musím smeknout pomyslným kloboukem.
My však sedíme schlíplí jak slepice v dešti a mlčíme a …..A! A! A!
Najednou se kolem nás modrá! Co se děje?! Je to tady! Inverze! Nahoře je slunečno a pod námi zůstávají mračna šedi. Nálada nám stoupá o 100%! Jenom to nezakřiknout! Udrží se to?

Hoši nazouvají lyžařskou obuv a zapínají si lyže. Já odcházím fotit. Počasí a okolí je nádherné. Postupně se mraky mlhy oddělují a klesají níže a mně se rozprostírají horské štíty a hřebeny přímo před očima. Malá Fatra je tu v celé své kráse. Jen Velký Rozsutec zůstal v mracích. Fotím jak zběsilý! Mám strach, aby se počasí nezměnilo. Po chvilce se však uklidňuji a začínám přemýšlet a vybírám si objekty a v hlavě si je rovnám do nějaké slušné kompozice.
Vytahuji stativ a filtry a ponořuji se do práce. Čas ubíhá. Najednou mi vůbec nevadí, že si kluci koupili celodenní skipas. Dole jsem s tím nebyl zrovna dvakrát spokojen.
Vystupuji na Chleb, ale nedocházím na něj. Propadám se po pás do sněhu a nohy mám zaklíněné do kosodřeviny zasypané obrovským množstvím sněhu. Jsem těžký! S fotovýbavou vážím skoro 110 kg! To se projevuje fest! Kolem mě totiž procházejí tři kočky celkem bez problémů. Kdybych vážil 60 kg jako ony, tak bych to zvládl také! Nelámu si tím hlavu a vydávám se na chatu Pod Chlebom. Nelituji toho. Cesta je zajímavá a je co fotit. Je mi fajn.
Na chatě si dávám čaj s rumem a zeleňačku. Kluci mezi tím přešli na sjezdovky na Paseky a na Poludňový Grůň.
Vracím se zpátky. Dost často se potkávám se skialpinisty. Je to docela zajímavý sport. I lidé na sněžnicích se tu pohybují. Také by se mi hodily!
Po nafocení okolí ve Snilovském sedle opouštím toto nádherné místo a přesouvám se na Paseky. Po svačině u dolní stanice sedačkové lanovky odcházím do Štefanové. Kluci ještě lyžují a mně začíná být chladno.
Za stromy vidím nádhernou siluetu Stohu a Velkého Rozsutce. Tak, toho musím mít!

Hledám si místo na focení. Nacházím ho až u střediska horské služby kousek pod hotelem Boboty. Oba dva Rozsutce mám jak na dlani. Prožívám orgasmus! Ta nádhera! Jenom doufám, že se fotky podaří!
Rychle musím doběhnout na Paseky k autu. Kluci už tam na mě čekají a jsou také spokojeni s dnešním dnem. Vašek prý také prožil to, co já, při sjezdu z Chlebu po jeho úbočí ke spodní stanici kotvy na Oštěpkové muldě. Po neupraveném svahu a k tomu ještě v prašanu! Prostě sám, nikdo nikde! Super zážitek!
Domů se vracíme opáleni a nadšeni. Dnešní den si budeme dlouho pamatovat!

www.vratna.sk