Tentokrát je ve stínu téměř 30°C! Erča si v práci bere hodinu náhradního volna, tak jíž před 14. hodinou opouštíme Třinec a přes Bystřici a Jablunkov pelášíme do Dolní Lomné. Jede se nám dobře, protože máme vítr do zad. před Lomnou se však u Erči projevuje brzké ranní stávání a dost velký pohyb v práci. I nedostatek dopoledních tekutin působí křeče v lýtkách. Musíme častěji pít! V Lomné si již tradičně v cukrárně dáváme presso a pak pokračujeme směrem k parkovišti pod pralesem Mionší. Nyní nás čeká 6km stoupání. Zpočátku (asi 2,5km) po asfaltu a pak již lesní cestou. Občas fotím a často zastavujeme a pijeme. Horko je úmorné. Po najetí na lesní cestu už jedeme ve stínu a jde to poznat. Lépe se dýchá i jede. Po dalším 1,5km zastavujeme u pramene vody, kde jsme posledně museli odpískat konec výstupu a vrátit se domů. Nyní se však osvěžujeme a do láhve od minerálky doplňuji vodu na pití.

Do cíle nám schází 2km a cesta začíná nabírat ostřejší sklon, ale přibývá i jemného štěrku s pískem na silničce. Kola se nám boří a při závěru začínáme i padat. Jsme pod vlekem sjezdovky a asi 100 metrový úsek musíme kola tlačit vedle sebe. Jsou tu však nádherné výhledy na Jablunkovsko a v dáli sledujeme Velký Rozutec a Stoh v pohoří Malá Fatra. Zbytek stoupání již zase šlapeme na našich Bajkořích až k chatě. Kozubová je tedy zdolána! Kupujeme si vrcholové pivo, razítkujeme si papírek a prohlížíme si i zdejší kapličku, která je však otevřena jen v den pouti. Vždy na Sv. Annu.
Čas se nachýlil k 18.00, tak po cyklostezce sjíždíme do Milíkova. Cesta je kvalitnější, ale rozhodně ostřejší než ta z Dolní Lomné. Jsme rádi, že jsme tudy nejeli nahoru.
Večerním Milíkovem, Bystřicí a Karpentnou se vracíme domů a jsme spokojeni, že jsme na kolech dobyli další beskydský vrchol. Kozubová má u kaple 970m.n.m. Pro silničáře je to úspěch.

Dnešní etapu dlouhou 47km končíme v hospůdce u Švejka, kde doplňujeme zbytek tekutin a pak už pěšky vedle kola jdeme posledních 100 metrů domů.