Na kolech po Valašských kotárech!
Po delší pauze se opět vydáváme na svých bicyklech poznávat krásy naší vlasti. Za dnešní cíl jsme si vybrali region Vsetínsko, který je typický mimo jiné svými dřevěnými roubenkami, bohatou kulturní minulostí a rozkládá se kolem řeky Bečvy. Jelikož má být v pátek teplé a slunečné počasí, obětoval jsem den dovolené a s klukama, Ondrou a Honzou vyrážíme ráno autem do Ústí u Vsetína, kde necháváme zaparkované auto.
Vyjíždíme po červené cyklotrase č. 472, která kopíruje Vsetínskou Bečvu. Počáteční tempo jsme nuceni přizpůsobit bahnitému terénu, který mají na svědomí těžké stavební stroje. Naštěstí tento úsek není dlouhý a poté, co si očistíme zablácené boty, pokračujeme dále.
projíždíme historickou obcí Hovězí, která byla založena ve 14 století. Zachovala se zde řada lidových staveb a spolu s krásnou přírodou Vsetínských vrchů je určitě lákadlem mnoha turistů. V sousední vesničce Huslenky odbočíme doprava, abychom po pár kilometrech poměrně slušného stoupání navštívili jednu s dalších typicky Valašských vesnic, Zděchov. Tady ale končí asfaltová silnice a dále už jedeme,(nebo spíš tlačíme kola) po modré turistické stezce a zároveň cyklotrase 6117. Cestu si zpříjemňujeme sběrem borůvek a dokonce i hub.
Vtipně řešené dřevěněné směrové šipky nám oznamují, že za 25 minut bychom měli dojít k Pulčínským skalám. Tento přírodní útvar Javorníků se nachází na vrcholu Hradisko (773) a jeho svazích. Obdivujeme krásnou přírodu a hoši šplhají na skály, aby měli lepší výhled. Po červené turistické značce pokračujeme dále, abychom měli možnost vidět pískovcové skalní město v celé své kráse. Zanedlouho míjíme veřejné tábořiště Pulčín, které bylo uvedeno do provozu v roce 2005 a turisté tam mohou využívat dřevěněné přístřešky, včetně umyvadel a suchých WC. V areálu tábořiště mě rovněž zaujal výtvor ochránců přírody v podobě trampského totemu podle předlohy zoologa Ludvíka Kunce, který zobrazuje šelmy žijící v Beskydech. Sedm metrů vysoký symbol vyřezaný z kmene stromu znázorňuje vlka, medvěda a rysa.
Turistickou stezku vystřídala asfaltka a po ní sjíždíme pěkným sešupem až k hlavní silnici č. 57, kde odbočujeme vlevo. Necelý kilometr tímto směrem u obce Lidečko se nachází chráněný přírodní útvar, Čertovy skály. Než se ale vydáme na prohlídku tohoto skalního masívu, využíváme služeb v motorestu Čertovy skály a vybíráme si z nabídky místních specialit, abychom se posilnili před další cestou. Rozmanité kvádry pískovců tvoří jakoby skalní hradbu 25 m vysokou a asi 150 m dlouhou, která je využívána také horolezci. Čertovy a Pulčínské skály, jsou asi nejznámějšími skalními útvary v této oblasti. Od Čertových skal se vydáváme po modré turistické značce, která je zároveň naučnou stezkou Vařákovy paseky. Z informačních tabulí rozmístěných po stezce, se můžeme dovědět něco více o zdejší fauně a flóře. Náš původní záměr pokračovat po cyklo trase 6117 směr Prlov, a pak dále do Hošťálkové a Ratiboře ztroskotal na tom, že jsme sjeli z trasy. Že jedeme špatně, zjišťujeme Bohužel až po několika kilometrech prudkého sjezdu a to už se nám nechce vracet zpátky. Navíc už je pokročilá doba a k autu na parkoviště je to ještě dost daleko. Nezbývá nám než improvizovat.
S mapou v ruce hledáme nejkratší cestu. Momentálně se nacházíme v obci Ploština a vidíme jedinou možnost. Pokračovat do Drnovic, Lačnova, Horní Lideče a Lidečka, kde toho hoši začínají mít dost a navíc se začíná pomalu stmívat. Navrhuji, že pro auto do Ústí dojedu sám a kluci mě počkají u motorestu Čertovy skály. Už za úplné tmy nakládáme kola a odjíždíme domů. Sice jsme neabsolvovali celou trasu podle plánu, ale poznali jsme pár zajímavých míst a hlavně se bez nehody vrátili domů.
