Poetický výlet na Malou Prašivou
Moje ségra, citlivá toť duše, se rozhodla, že mi bude dělat společnost při jednom z mých výletů na kole. Jako cíl jsme zvolili Malou Prašivou. Její dojmy a poznatky z výletu pojala takto poeticky:
Můj bráška Václav je vášnivý cyklista, je o patnáct let mladší a běhá jako mladý "sarňok". Miluji přírodu, hory i kolo a již delší dobu se chystám přijmout jeho pozvání na výlet. U mamy při velkém úklidu, který děláme spolu, jsme určili trasu, abychom v neděli ráno vyrazili. Je to můj první výlet v důchodu s mým nejlepším bráškou. Říkám si u toho psaní, aby mi ta síla, elán a zdraví dlouho vydržely. V horách načerpám energii a sílu, protože naše Beskydy jsou opravdu nádherné.
Ráno na Boženy Němcové máme sraz,
kolo mé je však polámané zas.
Brácha ale vše dá do cajku
a za malou chvíli už odjíždím, na úplně novém "Maxbajku".
(Švagrová se zlobila, že jsem si kolo půjčila).
Po deváté hodině jedeme povinně, přes Kamionku kolem JZD,
tudy naše cyklo trasa vede.
K Hábovi pak do velkého kopce,
na kole se mi šlapat nechce.
Pěšky to vemu raději,
takto zdolat kopec mám větší naději.
Míjíme pole i krajinu
a blížíme se ke kostelíku samému.
Miluji focení pózovat začínám, v okolí farnosti vůbec nic nevnímám.
Gutský kostelík památné místo,
třeba ho zvěčnit "jisto".
Kratičká pauza dáchnout si musíme,
lesíkem do kopce cestu si zkrátíme.
Ovečky strakaté smutně se koukají,
za plotem drátěným volnost tu nemají.
Nádherná krajina, hory jsou blíže zas,
vesnička Smilovice po chvíli vítá nás.
Míjíme další Beskydské krajiny,
tělo mé žádá si nějaké živiny.
Pivečko zachutná svačinka posílí,
zastavit v Dobraticích je třeba na chvíli.
V hospodě Harenda sluníčko hřálo,
kde se vzalo tu se vzalo, černé kotě, svačiny se domáhalo.
Cyklistů bylo zde dosti,
i kamarád Honzík se zastavil, narovnal kosti.
Odpočinek je na místě,
velký stoupák, čeká nás jistě.
A tak to jde pořád z kopce a do kopce,
cesta se klikatí a nemá konce.
Naštěstí blíží se stoupání poslední,
zásoba sil mých, není sud bezedný.
Konečně jsme tady už je to jisté,
chata i kostelík jsou na svém místě.
Polévku dáme si a k tomu pivečko,
pauzu si dopřejem, taky i kafíčko.
Pak medvěd vycpaný v chatě nám pózuje,
počasí nádherné na horách panuje.
Takový výlet to si dám líbit,
že pojedem příště musím si slíbit.
Čas rychle utíká my však chcem ještě dnes,
cestou zpět navštívit na vodě jez.
Pak v Ligotce na pivčo ještě se stavíme,
pěnivou desítkou návrat svůj slavíme.
Velké si poručím, to byla chyba,
kus cesty do Třince ještě šlapat je třeba.
Nakonec trasu zvládla jsem s přehledem,
určitě příště zas někde si vyjedem.
Dojmy své vepíšu do bráchové kroniky,
tělo mám znavené zážitek veliký.
Sportu zdar a cyklistice zvláště.
