Extrem biking in the Beskydy Mountains!
Zvláštní název! Říkate si to? Ano, být to někde na světovém cykloserveru, tak si tento článek otevřou i ti největší šílenci, co jezdí na kolech po celém světě.Co se skrývá pod názvem "Extrémní cyklistika v Beskydech"? Nic víc než to, že jsme to jeli při teplotě 36°C ve stínu!!!
Vysvětlím vám naše pohnutky, proč jsme tak učinili. Den před tímto výšlapem jsme se s Rumkem a mojí robkou Erčou rozhodovali, co s volným dnem, který nás čeká. Kolo je parádní věc a vyjížďky na něm ještě lepší. Pojedme tedy někam ny výlet, ale kam, když jsou ta vedra?! Říkám, že pokud bude horko, tak si dáme takový silniční výletek,nic moc náročného, abychom se nenadřeli. Po předpovědi počasí však navrhuji horskou etapu, kratší, ale fyzicky náročnější. Hlásí totiž ochlazení a přeháňky, konečně si ulevíme!Pojedeme tedy na Loučku nad Bystřicí do výšky něco málo nad 800 m.n.m..
Ráno je mírně zataženo, to bude paráda. Vyjíždíme tedy na hory. Cestou se však začíná těžce dýchat, mraky se rozfoukaly, slunce pálí jako cyp a my již v Bystřici stoupáme na Kolibu. Leje z nás jako z cedníku, sundáváme i přilby. Hyc je jako na Vysokých pecích! Poláci se v předpovědi počasí na tuto oblast sekli a to fest! Zatínáme zuby a nastupujeme do 16% stoupání ke škole nad Bystřicí v Pasekách. Nejde to. Když zaberu, tak se mi přední kolo zvedá a já jedu jen po zadním!Musíme kola vytlačit! Je pravé poledne a ze školy(nyní je to nějaký penzion před dokončením)na nás nevěřícně koukají bezpečnostní kamery, které snímají každé náše těžké šlápnutí do pedálů!Míjíme tři turisty, kteří toho také mají plnou hubu, jen ztěží pozdraví a řeknou cíl svého putování. V duchu si nadávám, co jsem to vybral za cestu v takovém vedru. Zase kola tlačíme vedle sebe po lesní cestě, ale jsme aspoň ve stínu stromů,ale ne dlouho. Nyní už po šterkopískové cestě pod Loučkou nemůžeme ani jet, kola se nám boří, musíme zase tlačit. Nikde není ani keříček, jen horská louka a slunce peče o sto šest!
Konečně jsme na vrcholu Loučky, jsou tu nádherné výhledy na Třinec a také tu stojí asi dva domy. Dostat se tu v zimě musí být vyloženě o držku! Moc se tu nezdržujeme a upalujeme již po hřebeni na Filipku, kde si dáme pivo. Netušíme, že sjezd bude opět tak náročný jako výjezd. Jde sice asi o jeden kilometr,ale v šutrech mezi kořeny a z prudkého kopce dolů! Erča to v jednom místě nezvládá a kolo zapichuje mezi šutry do kořenu. Musí z kola na zem. Pár modřin na nohou si ponese na památku z této jízdy určitě!
Na Filipce si dáváme zasloužené pivečko, trochu si odpočineme a pokocháme se náhorní planinou. Je tu krásně. Nyní loukami a pak lesní cestou sjedeme do Nýdku Hluchové a stále z kopce do Bystřice až do Vendryně, kde si dáváme pozdní oběd Pizzu s pivečkem. Chválíme krásné výhledy a zároveň nadáváme na nesktečné vedro.To se jen tak často nestává. Ujet 35 km a být totálně vyčerpán!
Doma po sprše v 16:00 usínáme kompletně vyšťavení a zdá se nám o zasněžených Beskydech. Večer po západu slunce si ještě musíme zajít do hospůdky zchladit žáhu po dnešním extrémním výkonu!
